"Píše se rok 1289. Města Kolín a Čáslav řeší spor o správu hornické činnosti na hranici svých pravomocí. Spor je urovnán, dohodou a sepsáním na vědomí budoucím se dává, jak si klíčoví hráči rozdělí vliv a tím i předpokládané bohatství kutnohorského důlního území.
Pro nás je nejzajímavější to, kdo byli klíčoví hráči tehdejšího sporu a jak jsou jmenováni. Jako první je uveden kutnohorský hormistr, Syboto, titulovaný v listině Magister Montium. Dále jeho bratr Markvart a Albert ze Šlapánova. Jako další jsou uvedeni městští rychtáři a přísežní, to jest zástupci města pod profesní přísahou.
Pro nás nejpodstatnější zástupci jsou uvedeni jako poslední. Montani, lidé z Hory či od Hory. Lidé nejasného ukotvení v právním řádu své doby. Patrně lidé různého původu a profese, které pojilo jediné – rodící se kutnohorské hornictví.
I my jsme společenstvím lidí různých profesí, jsme z odlišných koutů republiky, spojuje nás však dlouhodobý zájem o historické hornictví a zejména jeho podzemní stopy. Zajímají nás památky v podobě důlních děl, které nám můžou ještě dnes mnoho říci o době, kdy vzkvétalo i upadalo bohatství a sláva nejen Kutné Hory, ale i dalších měst a míst, jejichž kořeny jsou s hornictvím spojené.
Odkrývání často staletí nepřístupných dolů je pracné a má svá rizika. My však vidíme smysl v tom, najít a ukázat stopy důmyslu, vytrvalosti a technické zdatnosti našich předků. Chceme pochopit, jak a proč který důl vznikl a jaký byl jeho příběh. Zda dokázal najít dost rudy, aby se zaplatila práce horníků a hutníků, jaké technické postupy staří havíři dokázali využít a kde práce uvázla na technických limitech, které ve své době nedokázali překonat. Trvalé podzemní soupeření člověka s přírodním prostředím i vlastními limity je užitečnou paralelou k dnešní době, které často hledá smysl i tam, kde ho dříve tak jasně viděla."